Kapitola 3
Jak můžeme změnu klimatu zastavit?
1
Čistá energie
2
Šetření energiemi
3
Doprava
4
Průmysl
5
Zemědělství
6
Podpora biodiverzity
Čistá energie
Většina emisí skleníkových plynů, které lidstvo vypouští, je způsobena spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Značná část elektráren v mnoha zemích, včetně České republiky, vyrábí elektřinu spalováním uhlí, zemního plynu, nebo ropných produktů, a přitom volně vypouští do ovzduší oxid uhličitý, který byl dlouhé věky uvězněn hluboko pod povrchem.
Pro zastavení změny klimatu je nutné, aby lidé přestali do atmosféry přidávat skleníkové plyny. Bude tedy proto nutné vyrábět elektřinu pouze ze zdrojů, které nespalují fosilní paliva. Mezi ně se řadí obnovitelné zdroje, které nepotřebují vůbec žádná paliva (sluneční, větrné a vodní elektrárny), elektrárny na biomasu, bioplyn či vodík, které spalují uměle vytvořená paliva, nebo jaderné elektrárny.
Různé země mají různé možnosti, jak tohoto cíle dosáhnout. Některé země zvládnou pokrýt svoji spotřebu elektřiny zcela obnovitelnými zdroji, jiné země jako Česko budou potřebovat obnovitelné zdroje doplnit elektrárnami na alternativní paliva. Vzhledem k tomu, že elektřina z obnovitelných zdrojů je velmi levná, ale není k dispozici neustále, bude nutné rozvinout skladování elektřiny a spotřebitelé se budou muset přizpůsobit tak, aby spotřebovávali elektřinu hlavně v době, kdy je jí dostatek k dispozici.
Čistá energie
Většina emisí skleníkových plynů, které lidstvo vypouští, je způsobena spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Značná část elektráren v mnoha zemích, včetně České republiky, vyrábí elektřinu spalováním uhlí, zemního plynu, nebo ropných produktů, a přitom volně vypouští do ovzduší oxid uhličitý, který byl dlouhé věky uvězněn hluboko pod povrchem.
Pro zastavení změny klimatu je nutné, aby lidé přestali do atmosféry přidávat skleníkové plyny. Bude tedy proto nutné vyrábět elektřinu pouze ze zdrojů, které nespalují fosilní paliva. Mezi ně se řadí obnovitelné zdroje, které nepotřebují vůbec žádná paliva (sluneční, větrné a vodní elektrárny), elektrárny na biomasu, bioplyn či vodík, které spalují uměle vytvořená paliva, nebo jaderné elektrárny.
Různé země mají různé možnosti, jak tohoto cíle dosáhnout. Některé země zvládnou pokrýt svoji spotřebu elektřiny zcela obnovitelnými zdroji, jiné země jako Česko budou potřebovat obnovitelné zdroje doplnit elektrárnami na alternativní paliva. Vzhledem k tomu, že elektřina z obnovitelných zdrojů je velmi levná, ale není k dispozici neustále, bude nutné rozvinout skladování elektřiny a spotřebitelé se budou muset přizpůsobit tak, aby spotřebovávali elektřinu hlavně v době, kdy je jí dostatek k dispozici.
Větrná Elektrárna
Větrné elektrárny
Česko není příliš větrná země, ale i přesto je možné přibližně čtvrtinu naší elektřiny pokrýt větrnými elektrárnami. Nejvíce u nás fouká v zimě, větrné elektrárny tak jsou v zimních měsících schopné nahradit nižší výrobu ze solárních elektráren.
Vodní elektrárny
V Česku už řada vodních elektráren existuje, na celkové výrobě elektřiny se však podílí jen z několika procent. Stavět nové vodní elektrárny už u nás není příliš reálné, protože na všech vhodných místech už stojí.
Solární elektrárny
Pokud by se v Česku umístily solární panely na všechny střechy, na které je to možné, pokrylo by to až čtvrtinu naší spotřeby elektřiny. Zbytek naší spotřeby je teoreticky možné pokrýt velkými solárními parky, je ale nutné také současně investovat do ukládání elektřiny a flexibility elektrické sítě pro časy, kdy Slunce nesvítí.
Šetření energiemi
Nejlevnější energie je taková, kterou člověk vůbec nespotřebuje, ta je současně také nejvíce přátelská k životnímu prostředí. Velká část budov, které v současnosti existují, ať už jde o rodinné domy nebo velké instituce, byly postaveny v době, kdy se úspora energií příliš neřešila, a tak jsou velice neefektivní – vyžadují velké množství elektřiny a tepla na jejich provoz.
Přechod na čisté zdroje energií bude velmi složitý, dá se ale ulehčit tím, že energií budeme celkově potřebovat méně. Toho přitom není složité dosáhnout. Na staré budovy je možné nainstalovat tepelnou izolaci, aby se v nich v zimě drželo teplo a v létě chlad. Místo neefektivních kotlů na fosilní paliva a klimatizací je možné do budov instalovat efektivní tepelná čerpadla. Spotřebiče je možné nahrazovat takovými, které potřebují menší množství elektřiny. Celkově je tak možné dosáhnout poměrně velké úspory energie.
Šetření energiemi
Nejlevnější energie je taková, kterou člověk vůbec nespotřebuje, ta je současně také nejvíce přátelská k životnímu prostředí. Velká část budov, které v současnosti existují, ať už jde o rodinné domy nebo velké instituce, byly postaveny v době, kdy se úspora energií příliš neřešila, a tak jsou velice neefektivní – vyžadují velké množství elektřiny a tepla na jejich provoz.
Přechod na čisté zdroje energií bude velmi složitý, dá se ale ulehčit tím, že energií budeme celkově potřebovat méně. Toho přitom není složité dosáhnout. Na staré budovy je možné nainstalovat tepelnou izolaci, aby se v nich v zimě drželo teplo a v létě chlad. Místo neefektivních kotlů na fosilní paliva a klimatizací je možné do budov instalovat efektivní tepelná čerpadla. Spotřebiče je možné nahrazovat takovými, které potřebují menší množství elektřiny. Celkově je tak možné dosáhnout poměrně velké úspory energie.
Doprava
Téměř všechny druhy dopravy, které v současnosti máme, vyjma elektrických aut a vlaků, pro svůj pohyb spalují paliva vyrobená z ropy, a tedy přímo vypouštějí oxid uhličitý do vzduchu. Abychom přestali přidávat skleníkové plyny do atmosféry, bude nutné používat pouze takové druhy dopravy, které fosilní paliva nespalují.
Kromě elektrických aut se také uvažuje o autech na vodík, ty však v současnosti ještě nejsou připravené pro rozšířené používání. Další alternativou je používání synteticky vyrobených paliv v klasických spalovacích motorech. To se plánuje zavést například v letadlech, protože ta je z konstrukčních důvodů velmi obtížné pohánět elektřinou.
Emise CO2 při dlouhých cestách na jednoho člověka
Auto
19 kg/100 km
Letadlo
15 kg/100 km
Autobus
3 kg/100 km
Vlak
0,6 kg/100 km
Průmysl
Značné množství emisí skleníkových plynů vzniká i v průmyslu při výrobě různých surovin a produktů. V průmyslových podnicích se spaluje velké množství fosilních paliv například pro vytápění pecí, současně ale také při některých průmyslových procesech vzniká oxid uhličitý i bez toho, aby se při nich spalovala fosilní paliva. Jedná se například o výrobu cementu z vápence, kde oxid uhličitý vzniká chemickou reakcí.
Zajištění toho, aby průmyslové podniky přestaly vypouštět skleníkové plyny, tak bude mnohem složitější než pouze nahrazení zdrojů energie těmi čistými. U procesů, které vyžadují vysoké teploty, jako je například slévání oceli, bude nutné fosilní paliva nahradit alternativními palivy, například vodíkem. Procesy, při kterých oxid uhličitý vzniká chemickou reakcí, pak bude nutné nahradit alternativními procesy, anebo začít vzniklé skleníkové plyny zachytávat.
Zemědělství
Další oblastí, kde vznikají skleníkové plyny i bez spalování fosilních paliv, je zemědělství. Pro to, abychom mohli mít pole a pastviny, je totiž nutné nejprve vykácet lesy, které v sobě mají uložené velké množství uhlíku. Tento uhlík pak ve velké míře uniká do atmosféry. Proces odlesňování krajiny kvůli zemědělství v Česku už proběhl v uplynulých staletích, v rozvíjejících se zemích však tento proces probíhá v současnosti.
Druhým velkých problémem je metan, který vzniká v žaludcích hospodářských zvířat, zejména dobytka, a uniká do atmosféry. V historii bylo těchto zvířat na Zemi relativně málo, a tak byl jejich příspěvek zanedbatelný, v současnosti však lidé na Zemi chovají více než miliardu krav, a jejich příspěvek ke změně klimatu je tak relativně velký. Tento problém není možné vyřešit jinak, než snížit celosvětově spotřebu masa, zejména tedy hovězího.
Zemědělství
Další oblastí, kde vznikají skleníkové plyny i bez spalování fosilních paliv, je zemědělství. Pro to, abychom mohli mít pole a pastviny, je totiž nutné nejprve vykácet lesy, které v sobě mají uložené velké množství uhlíku. Tento uhlík pak ve velké míře uniká do atmosféry. Proces odlesňování krajiny kvůli zemědělství v Česku už proběhl v uplynulých staletích, v rozvíjejících se zemích však tento proces probíhá v současnosti.
Druhým velkých problémem je metan, který vzniká v žaludcích hospodářských zvířat, zejména dobytka, a uniká do atmosféry. V historii bylo těchto zvířat na Zemi relativně málo, a tak byl jejich příspěvek zanedbatelný, v současnosti však lidé na Zemi chovají více než miliardu krav, a jejich příspěvek ke změně klimatu je tak relativně velký. Tento problém není možné vyřešit jinak, než snížit celosvětově spotřebu masa, zejména tedy hovězího.
Podpora biodiverzity
Příroda je ve svém původním přirozeném stavu velmi odolná, dokáže si s určitými změnami klimatu poradit, a dokáže nám i pomoci snížit dopady změny klimatu ochlazováním okolí vegetací, či zadržováním vody v půdě. Kvůli mnoha lidským zásahům je však tato schopnost přírody v současnosti velmi omezená. Lidé kácejí původní lesy a nahrazují je lesy hospodářskými, kde se často pěstuje pouze jeden druh stromu, budují betonová koryta řek a odvodňují krajinu, jejich zásahy také způsobují úbytek hmyzu, který rostlinám pomáhá s opylováním.
Podporou návratu krajiny do přírodě blízkého stavu, rozmanitosti stromů v lesích, přirozeného toku řek, či vytváření luk s mnoha druhy kvetoucích rostlin pro podporu opylovačů, mají lidé možnost vrátit přírodě schopnost našim zásahům odolávat a současně pomáhat zmírňovat dopady změny klimatu.
Podpora biodiverzity
Příroda je ve svém původním přirozeném stavu velmi odolná, dokáže si s určitými změnami klimatu poradit, a dokáže nám i pomoci snížit dopady změny klimatu ochlazováním okolí vegetací, či zadržováním vody v půdě. Kvůli mnoha lidským zásahům je však tato schopnost přírody v současnosti velmi omezená. Lidé kácejí původní lesy a nahrazují je lesy hospodářskými, kde se často pěstuje pouze jeden druh stromu, budují betonová koryta řek a odvodňují krajinu, jejich zásahy také způsobují úbytek hmyzu, který rostlinám pomáhá s opylováním.
Podporou návratu krajiny do přírodě blízkého stavu, rozmanitosti stromů v lesích, přirozeného toku řek, či vytváření luk s mnoha druhy kvetoucích rostlin pro podporu opylovačů, mají lidé možnost vrátit přírodě schopnost našim zásahům odolávat a současně pomáhat zmírňovat dopady změny klimatu.