Kapitola 2
Co změna klimatu způsobuje?
1
Dopady změny klimatu
2
Vedro
3
Sucho
4
Přírodní katastrofy
5
Stěhování národů
Dopady změny klimatu
Lidstvo již během poslední stovky let vypustilo do atmosféry dostatek skleníkových plynů na to, aby znatelně ohřálo planetu a způsobilo změny klimatu po celém světě. Klima se však nemění všude stejným způsobem.
Podnebí na každém místě naší planety určují hlavně lokální podmínky jako místní proudění vzduchu, mořské proudy, vzdálenost od vodních ploch a podobně. Proto je třeba v Evropě teplejší klima než v Kanadě, i když jsou obě místa ve stejné zeměpisné šířce.
Ačkoliv se tedy v průměru planeta otepluje, neznamená to, že se všechna místa na planetě ohřívají stejně. Narušení a změny mořských a vzdušných proudů mohou přinést oteplení, ale také místní ochlazení, zvýšení nebo snížení srážek, mohou přinést sucho, ale i přívalové povodně či ničivé bouře. To všechno jsou možné projevy změny klimatu.
Celá severní část Afriky je v současnosti pokrytá Saharskou pouští. Avšak nebylo tomu tak vždy. Poté, co skončila poslední doba ledová a planeta se ohřála o 4 °C, byla Sahara díky změnám mořských a vzdušných proudů deštivým a úrodným místem pokrytým bujnou vegetací. Až o několik tisíc let později se mořské a vzdušné proudy vrátily do původní podoby a Sahara se opět stala pouští. Podobné změny nás nyní čekají po celém světě – vědci očekávají, že se v průběhu našich životů planeta kvůli naší činnosti oteplí o více než 2 °C.
Dopady změny klimatu
Lidstvo již během poslední stovky let vypustilo do atmosféry dostatek skleníkových plynů na to, aby znatelně ohřálo planetu a způsobilo změny klimatu po celém světě. Klima se však nemění všude stejným způsobem.
Podnebí na každém místě naší planety určují hlavně lokální podmínky jako místní proudění vzduchu, mořské proudy, vzdálenost od vodních ploch a podobně. Proto je třeba v Evropě teplejší klima než v Kanadě, i když jsou obě místa ve stejné zeměpisné šířce.
Ačkoliv se tedy v průměru planeta otepluje, neznamená to, že se všechna místa na planetě ohřívají stejně. Narušení a změny mořských a vzdušných proudů mohou přinést oteplení, ale také místní ochlazení, zvýšení nebo snížení srážek, mohou přinést sucho, ale i přívalové povodně či ničivé bouře. To všechno jsou možné projevy změny klimatu.
Celá severní část Afriky je v současnosti pokrytá Saharskou pouští. Avšak nebylo tomu tak vždy. Poté, co skončila poslední doba ledová a planeta se ohřála o 4 °C, byla Sahara díky změnám mořských a vzdušných proudů deštivým a úrodným místem pokrytým bujnou vegetací. Až o několik tisíc let později se mořské a vzdušné proudy vrátily do původní podoby a Sahara se opět stala pouští. Podobné změny nás nyní čekají po celém světě – vědci očekávají, že se v průběhu našich životů planeta kvůli naší činnosti oteplí o více než 2 °C.
Vedro
U nás Česku se kvůli změně klimatu nejenom v průměru otepluje, ale také se zvyšují extrémní teploty a stávají se častějšími. Tropické dny, kterými meteorologové označují dny s teplotou nad 30 °C, byly dříve vzácné, naši předkové jich zažili jen několik do roka. Nyní se však tyto teploty stávají běžnými. V loňském roce jsme v ČR zažili 27 tropických dní, v roce 2015 jich bylo dokonce 43.
Tyto teplotní extrémy působí neblaze na lidský organismus, zejména ohrožují nemocné a staré lidi. Spolu s každou vlnou veder přichází bohužel i vlna úmrtí následkem horka. To se samozřejmě neděje jen v Česku, v tropických zemích tyto zvyšující se extrémy teplot způsobují ještě větší problémy, navíc jde většinou o místa, kde lidé nemají přístup ke klimatizaci a nežijí v domech s tepelnou izolací.
Spolu s tropickými vedry pak do Česka přichází i řada dalších problémů. Vedro má špatný vliv i na zvířata a vegetaci, zvyšuje se vysoušení krajiny a riziko lesních požárů. S tím, jak jaro přichází dříve a léto se prodlužuje, se také prodlužuje pylová sezóna a přibývá alergií. Ve vodních nádržích a rybnících ubývá vody a tím se zhoršuje její kvalita. V ČR už byly zaznamenány i případy tropických nemocí, kdy k nám doputoval infikovaný tropický hmyz.
Sucho
Zvýšení teplot také znamená, že se voda z krajiny více vypařuje. Protože současně s tím také začíná pršet méně často, ale více intenzivně, půda při těchto silných přívalových deštích nestíhá vodu vsakovat a ta odtéká řekami do moře. To všechno vede k tomu, že se u nás stále zhoršuje sucho a stává se častějším.
Sucho je problém nejenom pro lidi, kterým vyschnou studny. Většina zemědělců se spoléhá na déšť pro zavlažování svých plodin, přičemž v případě dlouhodobého sucha velká část plodin usychá, což vede k nedostatku a zdražování jídla. V budoucích desetiletích je dokonce možné, že v létě nebude kvůli suchu možné většinu plodin pěstovat a jejich pěstování se přesune pouze do jarních a podzimních měsíců.
Sucho a teplo škodí i stromům, které pro tyto podmínky nejsou uzpůsobené. Nejvíce je to vidět na smrku, který preferuje chladnější podnebí. V současných klimatických podmínkách u nás smrky, kterých je Česko plné, schnou a chřadnou a snadno je napadá kůrovec, který tak pouze dokončuje dílo, které spustila změna klimatu.
Sucho
Zvýšení teplot také znamená, že se voda z krajiny více vypařuje. Protože současně s tím také začíná pršet méně často, ale více intenzivně, půda při těchto silných přívalových deštích nestíhá vodu vsakovat a ta odtéká řekami do moře. To všechno vede k tomu, že se u nás stále zhoršuje sucho a stává se častějším.
Sucho je problém nejenom pro lidi, kterým vyschnou studny. Většina zemědělců se spoléhá na déšť pro zavlažování svých plodin, přičemž v případě dlouhodobého sucha velká část plodin usychá, což vede k nedostatku a zdražování jídla. V budoucích desetiletích je dokonce možné, že v létě nebude kvůli suchu možné většinu plodin pěstovat a jejich pěstování se přesune pouze do jarních a podzimních měsíců.
Sucho a teplo škodí i stromům, které pro tyto podmínky nejsou uzpůsobené. Nejvíce je to vidět na smrku, který preferuje chladnější podnebí. V současných klimatických podmínkách u nás smrky, kterých je Česko plné, schnou a chřadnou a snadno je napadá kůrovec, který tak pouze dokončuje dílo, které spustila změna klimatu.
Přírodní katastrofy
Zvyšování průměrné teploty znamená mimo jiné i to, že se zvyšuje množství energie uložené v atmosféře. Tato energie se čas od času uvolňuje formou ničivých bouří, vichřic, tornád, hurikánů a dalších ničivých jevů. Ačkoliv jsou tyto přírodní katastrofy přirozenou součástí klimatických systémů po celou historii Země, s oteplující se planetou se jejich množství i síla zvyšuje. Tento trend pozorujeme už dnes a do budoucna se bude dále zhoršovat.
Přírodní katastrofy
Zvyšování průměrné teploty znamená mimo jiné i to, že se zvyšuje množství energie uložené v atmosféře. Tato energie se čas od času uvolňuje formou ničivých bouří, vichřic, tornád, hurikánů a dalších ničivých jevů. Ačkoliv jsou tyto přírodní katastrofy přirozenou součástí klimatických systémů po celou historii Země, s oteplující se planetou se jejich množství i síla zvyšuje. Tento trend pozorujeme už dnes a do budoucna se bude dále zhoršovat.
Stěhování národů
Změna klimatu zhorší podmínky pro život na mnoha místech na Zemi. Některé oblasti, kde nyní žijí lidé, se oteplí tak, že v nich již nebude možné nadále žít. Jiné oblasti zcela vyschnou a dojde v nich voda. Některé ostrovy a nízko položené pobřežní oblasti zaplaví stoupající hladina moře. Obyvatelé všech takových oblastí se tak budou nuceni přestěhovat jinam, i se svými rodinami a živobytím, do oblastí, které změna klimatu nezasáhla tolik.
Jednou z takových oblastí bude i Evropa. Ačkoliv i u nás jsou a budou dopady změny klimatu veliké, i v budoucnu tady bude možné žít. Evropa se tak stane jedním z cílů novodobého stěhování národů.
To už přitom v současnosti začíná. Ostrovní státy jako Tuvalu a Marshallovy ostrovy už nyní pomalu pohlcuje hladina moře a lidé jsou nuceni se z nich odstěhovat jinam. Během několika desítek let budou tyto ostrovy kompletně pod mořskou hladinou a tyto celé země zmizí z mapy světa.